Jak ustát spolupráci s expaty a vyhnout se kulturním válkám

Znáte
to. Zuřivě se snažíte dokončit zprávu k projektu, kterou chce šéf za pár minut
na stole, váš italský kolega vám ale náruživě vypráví o zážitku ze skoku
padákem. Na chodbě pak minete kolegu z Finska, který se na vás sotva podívá, a
dovrší to Polák, co si brumlá pořád něco pod fousy. Každý jste úplně jiný, ale
musíte spolupracovat. Co dělat, aby v práci nenastalo peklo?

Určitě
se shodneme všichni na tom, že práce s expaty má spoustu výhod. Nikde jinde
nenajdete tak vysokou koncentraci různých pohledů a názorů, inovativnosti,
kreativity, propojování myšlenek a… Přesně, jiných kultur a zvyků. Jenže co
se může na první pohled zdát jako super výhoda, dokáže nadělat oceán
šlamastiky.

Na
světě existuje 200 kultur a některé si jsou podobné asi jako had se slonem.
Zkusili jste se třeba v přítomnosti Japonce vysmrkat? Nejspíš vás okamžitě
probodával očima, i když vám to přišlo normální. Máte přece rýmu.

Práce v
multikulturním týmu je celkem velký vlašák, který je třeba rozlousknout. Každá
kultura jinak chápe třeba intimní zónu, čas a dodržování termínů, sjednané
písemné i ústní dohody, tempo denní práce nebo rovnost či nerovnost mezi ženami
a muži. Jak to zvládnout? Poznejte se navzájem.

K tomu,
abyste spolu dokázali pracovat, se nemusíte znát od A do Z. Třeba taková velikost
ponožek vám nepomůže vymyslet řádek kódu nebo marketingovou kampaň. Přes co ale
nejede vlak, je vzájemné poznání kulturních zvyků a tradic. A abyste se
nemuseli do investigativního vyšetřování vrhat sami, přečetli jsme za vás
spoustu knížek, diskutovali s mnoha manažery a z toho všeho vám upekli návod.

Hodně nám pomůže práce britského lingvisty Richarda D. Lewise,
který všechny kultury setřídil do 3 kategorií; lineárně-aktivní, multiaktivní a
reaktivní. Samozřejmě nic není tak jednoduché, jak by mohlo být, a tak většina
z nás je kombinací dvou z těchto typů.

Lineárně-aktivní
pracovníci

jsou
často netrpěliví, tiší, velcí plánovači a organizátoři, kteří se ženou za
výsledkem. Potřebují pevnou pracovní dobu a chrání si své soukromí. Takoví jsme
my Češi a do stejného ranku patří třeba Němci, Švýcaři, Holanďani či Norové.

Multiaktivní
pracovníky

poznáte
už z dálky. Jsou výřeční, emotivní, extrovertní budovatelé vztahů, kteří dělají
více věcí najednou a čas pro ně nemá limity. Takoví jsou Italové, Španělé,
Brazilci, Mexičani, Bolívijci nebo Řekové.

Reaktivní
pracovníky

naopak
skoro přehlédnete. Jsou introvertní, zdvořilí, práci spojují se zábavou a nikdy
vám neskočí do řeči. Mezi takové patří Japonci, Vietnamci, Číňani nebo Korejci.

V
korporátech se to expaty jen hemží a těžko budou všichni z jednoho konce světa
a těsta. Jak to pak ale zařídit, aby zaměstnanci mezi sebou nevedli kulturní
války? Naplánujte teambuildingy, které prolomí ledy a ukáží, kdo je co zač.
Pořádejte národní večírky, které odhalí společenské zvyky a tradice. Ke každému
se chovejte uctivě a tak, jak velí jeho kultura. Ukážete nejenom, že si
dotyčného vážíte, ale vyhnete se i trapným faux pas. Multikulturní prostředí je
výzva, kterou díky nám s noblesou zvládnete.