O nové Brno Provided by Goout

Today, Permanent

Castle Špilberk Brno Špilberk 1, Brno

External links EventVenue

Exhibitions

10–120 CZK, Tickets available at venue

Czech description only

Mezi světovými válkami nastal v Brně intenzivní stavební boom. Dvacetiletí vymezené léty 1919–1939, v politických souvislostech období první republiky (1918–1938), představuje v dějinách města jen nepatrný okamžik, avšak kvantitou a především kvalitou nově vzniklých staveb je to období zcela výjimečné.

Po rozpadu rakousko-uherské monarchie a po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastartovalo stavební konjunkturu ustanovení Brna hlavním městem země Moravy a jeho rozšíření o nejbližší okolní obce v roce 1919. Z dříve převážně německého průmyslového města se silnými vazbami k Vídni se stalo významné hospodářské a administrativní centrum mladého Československa. Budovala se sídla centrálních správních úřadů, ale také politických, vědeckých, kulturních a školních institucí. Přirozený přírůstek a také příchod nových obyvatel vyvolal rozsáhlou bytovou výstavbu. Tyto okolnosti se staly jedinečnou příležitostí, která v Brně nebyla promarněna.

Meziválečná architektura všeobecně známá schematicky pod pojmem brněnský funkcionalismus je dodnes bezesporu mezinárodním fenoménem. Výjimečnou tvůrčí atmosféru iniciovala osvícená stavební politika města a přítomnost vynikajících protagonistů, jejichž konstelace byla v daném okamžiku a na daném místě naprosto excelentní. Stavební produkci významně podnítil také zákon na podporu stavebního ruchu, který např. formou státních subvencí podstatně zvýhodňoval stavební podnikání. K nejznámějším brněnským stavitelským firmám patřily ty, které vedli Mořic a Artur Eislerovi, Václav Dvořák, Alois Kuba, Stanislav Neděla či František Hrdina.

Vysoký standard bytové kultury zajišťovaly renomované brněnské nábytkové firmy. K nejprogresivnějším a největším patřily Spojené uměleckoprůmyslové závody. Výrobky nesoucí značku UP se staly synonymem kvality a dobrého vkusu. Avantgardní objekty, jejich interiéry i vnitřní zařízení přispěly velkou měrou k tomu, že se z Brna ve sledovaném období stalo moderní velkoměsto, které svou myšlenkovou a výtvarnou hodnotou patří k ohniskům nejen československé, ale i evropské moderní architektury. S odstupem času dnes vnímáme nejen architekturu, ale celou kulturu Brna mezi válkami jako jedno z nejplodnějších období v historickém vývoji města.

Tato sbírka byla založena teprve v roce 1962 a je tak jedním z nejmladších muzejních fondů. Přesto se však podařilo – především zásluhou jejího zakladatele a dlouholetého budovatele dr. Iloše Crhonka – shromáždit soubor, který svým rozsahem a zejména významem přerostl hranice města i regionu a v mnohém vyvažuje jinak nenahraditelnou ztrátu městského plánového archivu v roce 1945. Třebaže jsou v něm zastoupena všechna období, jimiž architektura v uvedeném časovém rozpětí prošla, tvoří jeho jádro počtem i uměleckohistorickou závažností zejména doklady z meziválečného dvacetiletí.