Civilizovaná žena Provided by Goout

Today

Pražák Palace Husova 18, Brno

External links EventVenue

Exhibitions

Czech description only

Výstava sleduje paralelní procesy modernizace a ženské emancipace, které doprovázely vznik a rozvoj české moderní kultury a které kulminovaly v meziválečné době.

Jedním z klíčových svorníků těchto procesů byla postava nové – civilizované a moderní – ženy, jejíž modifikace se souběžně objevovaly rovněž jinde v Evropě. Tato postava se stala jedním z důležitých emblémů nově založeného státu – i skrze ní se první československá republika prezentovala dovnitř a navenek jako moderní, pokrokový a demokratický stát.

Pojem civilizovaná žena byl v českém prostředí poprvé použit ve stejnojmenné publikaci a výstavě, realizované na přelomu let 1929-1930 v Brně. K Civilisované ženě, avšak rovněž ke konformnější, avšak daleko rozsáhlejší Výstavě moderní ženy, která se konala na brněnském výstavišti jen o půl roku dříve, se jako ke svým primárním zdrojům hlásí i připravovaná výstava. Ačkoli je evidentní, že postava moderní a civilizované ženy se promítla do dobového malířství a sochařství a silně rezonovala zvláště v tvorbě první generace umělkyň s plnohodnotným vysokoškolským výtvarným vzděláním, její výtvarné podoby (a podobizny) tvoří jen jednu z oblastí výstavy.

V centru její pozornosti budou rovněž ty aspekty dobové vizuální kultury, které měly bezprostřední dopad na život žen v době první republiky a které pomáhaly rozšiřovat a propagovat civilizovanou ženu i mimo elitní uměnímilovné kruhy. Soustředí se rovněž na bydlení a životní styl (včetně interiérového designu), módu, grafický design, reklamu a film, ale také na humoristické kresby a karikaturu; zvláštní pozornost věnuje dobovým ženským a „life-stylovým“ časopisům.

Hlavním smyslem výstavy je ukázat, jak s různými podobami nové ženy, která se svým vzhledem, chováním, vzděláním a prací radikálně oprostila od přežívající představy konzervativní, nepraktické, neracionální, ornamentální, přírodní a city sžírané ženy staré epochy, pracovali meziváleční umělci, designéři, architekti, fotografové a filmaři, jak je využívala masová média a jak je ve svých textech recipovali doboví publicisté a publicistky.

Jednou z ambicí výstavy je prezentovat nejen práci známých osobností, ale rovněž zapomenutých nebo anonymních tvůrců, a to jak mužů, tak žen, kteří se podíleli na české vizuální kultury konce dvacátých a začátku třicátých let minulého století. Součástí expozice budou rovněž četné projekce pracující s nově zdigitalizovaným filmovým materiálem z Národního filmového archivu, čítárna věnovaná dobové knižní, novinové a časopisecké produkci a umělecká intervence Mileny Dopitové.